Očkování proti Covid-19 je velkým tématem po celém světě.
Vyvstávají otázky, zda-li budou vznikat tendence a kroky činit rozdíly mezi očkovanými a neočkovanými osobami.
Některé státy a jejich vlády, a též někteří podnikatelé počínají uvažovat, že v rámci bezpečnostních opatření budou například do restaurací, letadel či na sportovní události pouštět JEN osoby očkované proti Covid-19.
Zásadní otázka, kterou si klademe, je vyhodnotit a poměřit zásadu rovnosti a tendenci k diskriminaci a zbavení lidských svobod.
Rovnost v právním smyslu vychází z principu svobody a rovnosti každého člověka v důstojnosti a právech jako nejvýznamnějších hodnot.
Diskriminace je rozlišování bez legitimního účelu a věcného důvodu.
Listina základních práv a svobod umožňuje odlišné zacházení s lidmi, avšak pouze jsou-li k tomu racionální důvody a pokud je toto upraveno zákonem.
Může tedy nastat situace, že pro určité osoby „Nenaočkované“ bude platit odlišný režim.
Tendence k výše uvedené diskriminaci však naráží na základní problém, a to, že očkování proti Covid-19 je dobrovolné.
Režim, který něco zakazuje, není možný v situaci, kdy je očkování jen osobní volba každého člověka a ne povinnost. Nemůže tedy dojít k zákazu bez zákona, který by toto stanovil.
Ve společnosti tak panují názory a otázky, zda si bude moci provozovatel restaurace, hotelu či letecká společnost vybrat, zda bude přijímat jen očkované osoby.
Na jedné straně tak zní, že je potřeba otevřít podniky a aby se zamezilo přenosu onemocnění, mělo by se tak dít jen pro „Očkované“.
Na straně druhé z tohoto jednání plyne, že by došlo k omezení základních lidských práv a svobody pohybu, a to právě z toho důvodu, že takovýto zákaz, nebo-li přijímání jen „Očkovaných“ osob, by muselo být zakotveno plošně pro všechny podnikatele. Muselo by to být upraveno zákonem, teprve poté by to nemohlo být považováno za diskriminační.
Nadto stát a státní instituce by si tento zákaz ani dovolit nemohl, a to z důvodu, že pokud by stát omezil přístup do svých institucí „Nenaočkovaným“ občanům, docházelo by pak k absurdním situacím, kdy by se „Nenaočkovaný“ člověk nemohl dostavit na obecní úřad či soudní jednání. Navíc se nesmí zapomenout na osoby, které očkování ze zdravotních důvodů ani podstoupit nemohou.
Řešením by tak mělo být akceptování všech osob, přičemž v odůvodněných případech by se mohla osoba prokázat platným očkováním nebo negativním testem.
Poslední slovo však zůstane Ústavnímu soudu, který v konkrétních případech posoudí, zda se jedná nebo nejedná o porušení principu rovnosti a zákazu diskriminace. Na straně jedné bude ležet ochrana veřejného zdraví a na straně druhé princip rovnosti a zákaz nerovného zacházení. Tyto hodnoty bude Ústavní soud poměřovat.

Tým AK Sudolská