Nejpozději do roku 2030 by mělo být zubařům zcela zakázáno používat amalgámové plomby. Tento cíl si alespoň klade nový návrh nařízení evropské komise. Jeho účelem má být odstranění nebezpečí, které (nejen) pro lidský organismus představuje jedovatá rtuť, jejíž slitina amalgám tvoří. Na potřebě podobně motivovaných opatření se shodly státy Evropská unie i s mocnostmi jako USA či Čína, když v říjnu 2013 podepsaly Minamatskou úmluvu o rtuti. Vyjednávání o této úmluvě započalo v době předsednictví ČR v Radě EU a trvalo 4 roky.

Nebezpečí rtuti pro člověka i přírodu nebývá rozporováno. Má neblahý vliv na správné fungování ledvin, kardiovaskulární systém a je spojována s celkovým oslabením imunitního systému. Tyto vedlejší účinky jsou však přítomné při nadměrném vystavení rtuti, při nízké míře naopak zásadnější problémy dokumentovány nejsou, pakliže pacient netrpí alergickou reakcí či jeho stav není poznamenán jinou závažnou odchylkou od zdravého jedince. Při použití správných metod by tedy měla být rizika minimální.

Odpůrcům návrhu se nelíbí, že v důsledku dojde ke zvýšení cen za plomby. Ta je v současné době u amalgámových plomb 270 Kč a je plně hrazena Českou pojišťovnou, která tak celkově ročně za tyto plomby vyplácí asi miliardu korun. O tom, nakolik by návštěva zubaře mohla prodražit, se zatím pouze spekuluje. Je nepochybné, že zákon o veřejném pojištění v důsledku připravovaného návrhu bude muset projít změnou. Mezi další argumenty proti návrhu patří obava o finanční stabilitu zdravotních systémů a strach, aby u chudších pacientů faktickým důsledkem nebylo nepřiměřeně odrazování od využití zubní péče. Někteří odpůrci dokonce zachází tak daleko, že v návrhu spatřují výsledek lobbingu výrobců kvalitnějších a dražších výplní.

Rtuť přesto zkrátka je dobře zdokumentovaným neurotoxikantem. Výraznější riziko pro lidské zdraví představuje obzvlášť během rané fáze vývoje mozku. I proto by prvním krokem mělo být znemožnění umístit amalgámovou plombu do úst dítěte mladšího 15 let a těhotné či kojící ženě, to by mělo vejít v účinnost již v průběhu příštího roku. Právě zdraví je nejsilnějším argumentem komise.

Další omezování amalgámu má dle návrhu probíhat postupně. Od 1. ledna 2019 čeká konec plomby z tzv. nedozovaného amalgámu, tedy z takového amalgámu, který si míchají samotní dentisté. To má nejenom vyloučit existující rizika, která plynou pro personál zubních ordinací, ale především zajistit dostatečný standard amalgámových plomb. I mírné nepřesnosti v poměru rtuti k jiným kovům totiž mohou mít zásadní následky, v lepším případě jen zvýšenou tvorbu zubních kazů či nízkou trvanlivost amalgámové výplně.

Rokem 2021 by měla zubním ordinacím vzniknout povinnost vybavit se odlučovači amalgámu – ty zachycují rtuť (i jiné těžké kovy), aby se tak zamezilo jejich vypouštění do odpadního systému. V celé EU totiž dle odhadů končí každoročně přibližně 30 tun rtuti v půdě a 24 tun ve vodě. V České republice již naštěstí většina ordinací odlučovači disponuje, ohrožení životního prostředí odpadem (kontaminací půdy či nenávratným dopadem na vodní organismy), který vzniká při odstraňování plomb je tak u nás i dnes minimální.

Kdy přesně nastane celkový zákaz užívání dentálního amalgámu, tedy i toho dózovaného, zatím jisté není. Politická vůle k dosažení tohoto cíle se však zdá být silnou. Přitom nejde o žádnou zběsilou novinku, například Norsko užívání dentálního amalgámu de facto (tedy krom výjimečných případů) zakázalo již v roce 2008.