Stávající účinná právní úprava § 7 odst. 2 zákona č. 6/2002 Sb. o soudech, soudcích, přísedících a státní správě soudů a o změně některých dalších zákonů (dále jen „zákon o soudech a soudcích“) stanoví povinnost každého vyjma státních zástupců, advokátů, notářů a soudních exekutorů podrobit se osobní prohlídce ze strany Justiční stráže a prohlídce všech věcí, které má u sebe. Těmito má být zjištěno, jestli osoba nevchází do budovy soudu se zbraní nebo jinými předměty, které jsou způsobilé ohrozit život nebo zdraví anebo pořádek. Podle zmíněného ustanovení v platném a účinném znění může předseda soudu stanovit jinak.

Tímto jiným stanovením předsedy soudu mohlo dojít k tomu, že se advokáti, na které se obecně vztahuje výše uvedená výjimka, museli osobní prohlídce podrobit. Předseda soudu přitom nebyl ničím omezován, zákon o soudech a soudcích mu stanovení povinnosti advokátům podrobit se osobní prohlídce při vstupu do soudní budovy umožnil bez dalšího.

V několika známých případech tak došlo k tomu, že advokáti byli nuceni před umožněním vstupu do soudní budovy sundat si opasek nebo zout se z bot.[1] Vcházející státní zástupci přitom mohli poklidně projít mimo bezpečnostní rám.

Ačkoliv se může zdát, že jednostranná povinnost (při pohledu advokátů na straně jedné a státních zástupců na straně druhé) advokátů podrobit se osobní prohlídce není důvod ke znepokojení, je tomu opačně. Člen představenstva ČAK JUDr. Michael Žižlavský v tomto spatřuje nerovné postavení subjektů soudního procesu, kdy ho advokáti nemají „již od samého počátku procesu – od vstupu do soudní budovy – rovné podmínky se státními zástupci.“[2] ČAK na tuto problematiku upozorňoval a vyzýval k nápravě situace. Bývalý předseda Nejvyššího soudu prof. Pavel Šámal na základě toho apeloval, aby nedocházelo k nedůstojným prohlídkám advokátů.[3]

Stávající úprava zákona o soudech a soudcích tedy umožňovala snižovat důstojnost advokátů, a to bez rozumného důvodu. Přijetí novely zákona o soudech a soudcích, zákona č. 218/2021 Sb. (dále jen „novela“), však představuje změnu, kterou lze v kontextu výše uvedeného označit za zásadní.

S účinností novely, tedy ode dne 1. 1. 2022, bude mj. změněno znění § 7 odst. 2 zákona o soudech a soudcích, kdy předseda soudu bude moci nařídit osobní prohlídky státním zástupcům, advokátům, notářům a soudním exekutorům pouze v jednotlivých odůvodněných případech.

Předsedové soudů již tedy nebudou moci nařídit advokátům obecnou povinnost podrobit se osobní prohlídce, ale budou tak muset učinit toliko výjimečně, pokud k tomu budou mít v konkrétním případě relevantní důvody.

V důsledku toho lze očekávat, že se sníží počty jak nedůstojných osobních prohlídek, tak počet osobních prohlídek advokátů jako takových. V opačných případech by pak mohlo docházet k podání stížností na postup předsedů soudů v rozporu s § 7 odst. 2 zákona o soudech a soudcích.

Novela tak přispěla k dosažení žádoucí rovnosti zbraní mezi advokáty a státními zástupci, jakož i k odstranění možnosti předsedů soudů bez relevantního důvodu snižovat důstojnost advokátů.