V lednu letošního roku schválila Vláda České republiky návrh novely zákona o advokacii (dále též „Novela ZOA“), který byl předložen Ministerstvem spravedlnosti a na jehož obsahu se dominantně podílela Česká advokátní komora. Cílem Novely ZOA je zapracovat všechny potřebné novinky, aby zákon o advokacii reagoval na společenský vývoj a poskytoval pro výkon advokacie kvalitní zákonný základ.

Novela ZOA se v současné chvíli nachází ve fázi projednávání v Poslanecké sněmovně, která ji po prvním čtení v únoru tohoto roku předala Ústavně-právnímu výboru, jenž Novelu ZOA zkraje dubna projednal a doporučil ke schválení.[1] Nyní jsou na pořadu další jednání v Poslanecké sněmovně v rámci druhého čtení, přičemž na základě intenzivních diskusí mezi Českou advokátní komorou a Ministerstvem spravedlnosti by mohla být v rámci pozměňovacího návrhu do Novely ZOA přidána i úprava věnující se posílení bezpečnosti advokátních úschov.[2]

Změny v Novele ZOA

Klíčové změny, které Novela ZOA zatím přináší, lze shrnout do pěti oblastí následovně:

1. zpřesnění stávající právní úpravy povinné mlčenlivosti advokáta a posílení ochrany důvěrnosti komunikace mezi advokátem a klientem;
2. zpřesnění právní úpravy a rozšíření ochrany advokátů a jejich klientů před tzv. vinklařením (tedy nabízením, zprostředkováním a poskytováním právních služeb osobami, které k tomu nejsou ze zákona oprávněny, nebo tuto činnost provádějí nedovoleným způsobem);
3. úprava možnosti účasti advokátů na jednání sněmu nejen osobně, ale i s využitím technických prostředků vzdáleného přístupu;
4. umožnění výkonu právní praxe advokátního koncipienta i na zkrácený úvazek;
5. úprava postupu advokáta v souvislosti s úředním ověřováním elektronického podpisu klienta (tzv. eLegalizace).

Za nejzásadnější novinku považujeme oblast posilující důvěrnost komunikace a informací mezi advokátem a klientem, na kterou se v tomto textu výlučně zaměříme.

Ochrana důvěrnosti ve vztahu advokát – klient

Navrhovaná právní úprava ochrany důvěrnosti komunikace mezi advokátem a klientem a ochrany důvěrnosti informací při výkonu advokacie se odráží v novém ustanovení § 3a zákona o advokacii, které vychází analogicky z ustanovení § 1730 odst. 2 zákona č. 89/2012 Sb., občanský zákoník.

Navržená právní úprava ochrany důvěrnosti informací při výkonu advokacie vychází i ze zahraniční právní úpravy, která tento institut označuje jako Attorney-Client Privilege (ACP) nebo Legal Professional Privilege (LPP).

V celoevropském kontextu je poté základem důvěrné komunikace mezi advokátem a klientem kritérium nezávislosti advokáta vůči klientovi, což bylo zdůrazněno již v rozsudku Soudního dvora Evropské unie z roku 1982 ve věci AM&S Europe Limited vs. Komise.[3]

Primárním cílem navrhované Novely ZOA v části ochrany důvěrnosti informací při výkonu advokacie je „ochrana práv a oprávněných zájmů klienta, nikoliv ochrana advokáta.“[4] Advokát slouží k obraně či prosazování práv a oprávněných zájmů klienta, kterého zákonodárce vybavuje zvýšenou mírou ochrany, neboť vychází z předpokladu, že klient sděluje advokátovi skutečnosti, které mají (nebo mohou mít) bezprostřední vliv na jeho práva a povinnosti, právní postavení etc.

Ochrana klienta pramení z ústavně garantovaných práv, zejména z čl. 37 odst. 2 Listiny základních práv a svobod, které garantuje „právo na právní pomoc, v řízení před soudy, jinými státními orgány či orgány veřejné správy, a to od počátku řízení“[5] , a dále práva na soukromí podle čl. 7 odst. 1 Listiny a práva na ochranu osobních údajů podle čl. 10 odst. 3 Listiny.

Tato základní lidská práva jsou zároveň nerozlučně spojeno s ochranou důvěrnosti informací, které se týkají poskytování právních služeb v určité právní věci daným advokátem.

Důvěrné informace a komunikace

Za důvěrné informace jsou ve smyslu Novely ZOA považovány takové informace, z nichž vyplývá, že nesmí být zneužity či prozrazeny. Novela ZOA za tyto informace v § 3a odst. 1 považuje:

a) informace tvořící obsah komunikace advokáta, advokátního koncipienta a dalších osob uvedených v § 21 odst. 9 písm. a) zákona o advokacii s klientem při výkonu advokacie;

b) informace získané či vytvářené při výkonu advokacie nebo v bezprostřední souvislosti s ním, pokud z nich lze zjistit informace o obsahu komunikace uvedené pod bodem a) nebo o poskytovaných právních službách, je-li tato důvěrnost v zájmu klienta.

Podmínkou důvěrnosti těchto informací bude skutečnost, zdali je důvěrnost v zájmu klienta. Za důvěrnou tak nebude informace vtělená advokátem do právního jednání určeného třetím osobám, (např. návrh podávaný soudu nebo jinému orgánu veřejné moci při poskytování právních služeb).

V té souvislosti stanoví § 3a odst. 2 povinnost výslovného označení důvěrných informací, s výjimkou těch informací, se kterými pracují orgány veřejné moci, neboť zde je dán zvláštními právními předpisy upravujícími postup orgánů veřejné moci zákonný důvod pro to, aby bylo s důvěrnými informacemi zacházeno v rámci režimu určeném procesními předpisy.

Zákon o advokacii pojem „klient“ nevymezuje, neboť se jedná o v oblasti právních služeb, obecný a ustálený pojem, který se dle čl. 40 legislativních pravidel vlády nedefinuje. Jde o osobu, které jsou poskytovány právní služby, tj. o osobu, v jejíž prospěch jsou právní služby poskytovány.

Fakt, že se jedná o komunikaci mezi advokátem a klientem, bude zpravidla zřejmá jednak ze stran této komunikace, jednak z obsahu této komunikace – bude se týkat určité konkrétní právní věci. V případě pochybností o charakteru důvěrných informací podle §3a, resp. pokud z okolností případu nebude vůbec možno zjistit, že jde o důvěrnou informaci, potom se jednání osoby nakládající s těmito informacemi bude posuzovat optikou obecné právní úpravy právního jednání podle občanského zákoníku. Ochrana důvěrnosti komunikace platí jak pro písemnou, tak ústní komunikaci.[6]

Závěr

Cílem této části Novely ZOA je zajistit, aby s důvěrnými informacemi bylo nakládáno ve zvláštním režimu a osoba, která takovéto informace získá, nemůže s těmito informacemi nakládat podle libovůle, ale způsobem tak, aby nedošlo ke zneužití těchto informací, nebo k jejich prozrazení bez zákonného důvodu.

Výše navrhovaná úprava tak přináší klientům další ochranu a posiluje jejich postavení a právo na ochranu soukromí a osobních údajů.

Legislativní proces budeme dále monitorovat a o dalších významných novinkách českého zákonodárství podrobně informovat.

Tým AK Sudolská

---

[1] https://www.psp.cz/sqw/historie.sqw?o=9&t=623.

[2] https://advokatnidenik.cz/2024/04/18/cak-a-msp-intenzivne-jednaji-o-bezpecnejsich-advokatnich-uschovach/.

[3] https://eur-lex.europa.eu/legal-content/EN/TXT/PDF/?uri=CELEX:61979CJ0155.

[4] Důvodová zpráva k vládnímu návrhu zákona, kterým se mění zákon č. 85/1996 Sb., o advokacii, ve znění pozdějších předpisů.

[5] https://www.psp.cz/docs/laws/listina.html.

[6] Důvodová zpráva k vládnímu návrhu zákona, kterým se mění zákon č. 85/1996 Sb., o advokacii, ve znění pozdějších předpisů.

Další články