Úvod

Legislativním procesem v uplynulých dnech prošla novela zákona č. 166/1999 Sb., o veterinární péči a o změně některých souvisejících zákonů (veterinární zákon)[1], jejímž přijetím se mj. rozšiřuje možnost provádění rituálních porážek za účelem vývozu produktů zvířat do zahraničí nebo za účelem ekonomického zisku provozovatele jatek nebo zemědělce, který zvířata chová. Právo provádět rituální porážku přitom není v právním řádu ČR žádnou novinkou, neboť ČR již tento stav reguluje, a to v zákoně č. 246/1992 Sb., na ochranu zvířat proti týrání.

rRtuální způsoby usmrcování zvířat jsou v ČR v určitých případech legální, avšak doposud zcela výjimečně. V praxi se jedná primárně o rituální porážky, což je zvláštní způsob porážky jatečného zvířete, při kterém je zvíře usmrceno v souladu s požadavky určitého náboženství. Rituální porážka je obvykle požadována k tomu, aby bylo maso z takového zvířete rituálně čisté a povolené ke konzumaci věřícím podle jejich regulí a náboženství (např. halal/košer).

Legislativní rámec

Nově schválené a ustanovení § 5f odst. 1 veterinárního zákona zní: „Použít k porážce zvířat zvláštní metody stanovené náboženskými obřady za podmínek stanovených přímo použitelným předpisem Evropské unie upravujícím ochranu zvířat při usmrcování může pouze církev a náboženská společnostnebo provozovatel podniku, a to na základě rozhodnutí ministerstva o udělení povolení k porážce zvířat zvláštními metodami stanovenými náboženskými obřady, a veterinárních podmínek stanovených krajskou veterinární správou.“

To je přitom téměř doslovně přejatým stávajícím ustanovením § 5f odst. 1 zákona č. 246/1992 Sb., na ochranu zvířat proti týrání[2], které rituální porážky zvířat doposud umožňoval, s tím rozdílem, že oprávnění k rituální porážce zvířat dosud neměli provozovatelé podniku: „Použít k porážce zvířat zvláštní metody stanovené náboženskými obřady za podmínek stanovených přímo použitelným předpisem Evropské unie upravujícím ochranu zvířat při usmrcování může pouze církev a náboženská společnost, a to na základě rozhodnutí ministerstva o udělení povolení k porážce zvířat pro potřeby církví a náboženských společností, jejichž náboženské obřady stanoví zvláštní metody porážky zvířat, a veterinárních podmínek stanovených krajskou veterinární správou.“ Jinými slovy, jde o možnost komercializace rituálních porážek.

Tato sporná část novely, která byla do legislativního procesu přijata jako pozměňovací návrh, si klade za cíl „snížit počet zvířat, která jsou za účelem porážky bez omráčení převážena do třetích zemí. Místo živých zvířat budou na místo určení převáženy produkty z těchto zvířat, tedy maso zvířat poražených způsoby, které jsou vyžadovány náboženskými obřady.“[3].

Podstatná část senátorů s pozměňovacím návrhem nesouhlasila, neboť „návrh, jak je zpracován, nejen rozšiřuje možnost rituálních porážek z ekonomických důvodů pro byznys, přitom 10 let tady máme povolenou výjimku v zákoně o ochraně zvířat proti týrání, jako výjimku rituální porážky z náboženských důvodů., nebo „Nově navrhované znění § 5f tak otevírá prostor ke zneužívání porážení zvířat zvláštními metodami stanovenými náboženskými obřady ke kontroverzním podnikatelským záměrům s cílem maximalizace ekonomických výsledků s tzv. ohlušováním zvířete elektrickým proudem, při kterém zejména skot bolestně trpí. Jedná se tedy o obchod skrze týrání zvířat. [4]

Nejen tato část novely veterinárního zákona pak vyvolala širokou debatu, a to jak mezi zákonodárci, tak v řadách veřejnosti, což dokládá i fakt, že novela byla v Senátu schválena nejnižším možným počtem hlasů.[5]

Podmínky pro rituální porážky a jejich zhodnocení

Klíčovou podmínkou pro možnost provádění rituální porážky je rozhodnutí Ministerstva zemědělství o udělení povolení k porážce zvířat zvláštními metodami stanovenými náboženskými obřady. Nově se zavádí další podmínka pro provádění rituálních porážek, a tou je povinnost omráčení zvířete před porážkou elektrickým proudem, které „nezpůsobí bezprostřední smrt zvířete“, a to proto aby se „minimalizovalo“ utrpení zvířat. Český model je přitom inspirován německou úpravou a dle ministra zemědělství byl zaveden „po debatě s odborníky, s veterináři, s organizacemi, které se věnují ochraně zvířat proti týrání“. Na druhou stranu podle prezidenta Asociace veterinárních lékařů volně žijících zvířat a zvířat zoologických zahrad „není takové omráčení bezpečné a zvíře se může probudit.“[6]

Zastánci novely pak argumentují zejména snížením utrpení zvířat během transportu do zahraničí, neboť export živých zvířat na dlouhé vzdálenosti je spojen s vysokou mírou stresu a rizikem zranění pro zvířata- dosud byla totiž zvířata za účelem rituálních porážek vyvážena do zahraničí.  Umožnění rituálních porážek v tuzemsku i pro provozovatele podniků má tento problém eliminovat a zároveň podpořit domácí zpracovatelský průmysl, a to i s ohledem na to, že velké množství zvířat ČR exportuje do zahraničí, kde už provedení porážky a způsob zacházení se zvířaty není možné kontrolovat. Rozšíření oprávnění by tak mělo zajistit, že rituální porážky budou prováděny tuzemskými zpracovateli v souladu s národní a evropskou legislativou, a to s co možná nejmenší možnou mírou utrpení pro samotná zvířata.

Odpůrci novely naopak vyjadřují obavy z možného utrpení zvířat během rituálních porážek, a to i přes povinné omráčení. To, i dle názoru odborníků, nemusí být vždy bezpečné a stoprocentně zaručit, že se zvířata neprobudí. Zejména v případě skotu může být elektrické omráčení spíše škodlivé a způsobit jim nadměrné útrapy před samotnou smrtí. Dále odpůrci kritizují rozšíření oprávnění rituálních porážek i na provozovatele podniků, neboť doposud bylo udělování rozhodnutí pro rituální porážky výjimečné (aktuálně jsou platná dvě rozhodnutí Ministerstva zemědělství) pouze pro církve či náboženské společnosti, zatímco nyní lze očekávat, že bude počet rituálních porážek stoupat a novela tak může vést i ke kontroverzním podnikatelským záměrům vedených za účelem maximalizace ekonomických výsledků bez ohledu na etické aspekty a welfare zvířat.

Součástí legislativního procesu byla rovněž novela zákona na ochranu zvířat proti týrání, jež zavádí mj. povinnost provozovatelům jatek od roku 2026 zavést na vykládce a v prostorách pro přesuny zvířat kamerové systémy, aby bylo možné sledovat, jak jejich zaměstnanci se zvířaty nakládají.

Ochránci zvířat toto nicméně nepovažují za dostatečné, když trvají na tom, aby kamery byly povinné ve všech prostorách jatek.

Závěr

Novela veterinárního zákona, jež umožňuje rituální porážky pro komerční účely, a novela zákona na ochranu zvířat proti týrání, která mj. zavádí povinné kamerové systémy v určitých částech jatek, představují výraznou změnu v dotčené oblasti.,. Ačkoliv zastánci novely argumentují zejména snížením utrpení zvířat během transportu a podporou domácího zpracovatelského průmyslu, je třeba mít na zřeteli zejména samotnou podstatu rituálních porážek, které by měly být v českém prostředí něčím zcela výjimečným. Je tedy zjevné, že i přes přijetí zákona budou i nadále ve veřejném prostoru rezonovat výtky odpůrců novely.

I proto bude nezbytné pečlivě sledovat a vyhodnocovat účinnost nových legislativních pravidel v praxi, zejména, zda dochází k naplnění cílů, která si novela kladla – tj. zajistit welfare zvířat a podpořit domácí zpracovatelský průmysl, nebo naopak ke zneužívání přijaté úpravy pro komerční účely.  

Tým AK Sudolská

---

[1] https://www.psp.cz/sqw/historie.sqw?o=9&t=710.

[2] https://www.zakonyprolidi.cz/cs/1992-246.

[3] Odůvodnění pozměňovacího návrhu poslanců Karla Smetany, Tomáše Dubského, Petra Bendla a Margity Balaštíkové k vládnímu návrhu zákona, kterým se mění zákon č. 166/1999 Sb., o veterinární péči a o změně některých souvisejících zákonů (veterinární zákon),  ve znění pozdějších předpisů, a další související zákony.

[4] https://www.senat.cz/xqw/xervlet/pssenat/hlasovani?action=steno&O=15&IS=7617&D=26.02.2025#b26393

[5] https://www.senat.cz/xqw/xervlet/pssenat/hlasy?G=22857&O=15.

[6] https://www.novinky.cz/clanek/domaci-senat-schvalil-ritualni-porazky-pro-komercni-ucely-40510823.

Další články