Nejvyšší správní soud (dále též „NSS“) dne 30. listopadu 2023 prohlásil za nezákonné mimořádné opatření Ministerstva zdravotnictví z roku 2021, kterým byla stanovena povinnost kontrolovat tzv. bezinfekčnost pomocí aplikace „čTečka“ (dále též „Mimořádné opatření“). Nejvyšší správní soud rozhodl, že při kontrole tzv. covid certifikátů docházelo ke zpracování osobních údajů ve smyslu GDPR, a to aniž by byly splněny podmínky, které GDPR stanoví, a ke zjevnému zásahu do práva na ochranu soukromí.

V souvislosti s výše uvedeným Rozsudkem NSS pak vyvstává otázka, zda a případně jakým způsobem se mohou zákazníci a provozovatelé zařízení, kteří byli sankcionování za nedodržení nezákonného Mimořádného opatření ve smyslu § 10 odst. 1 pandemického zákona[1] policejním orgánem či krajskou hygienickou stanicí ve smyslu § 12 pandemického zákona, domoci vymožení uhrazené pokuty od orgánů veřejné moci zpět.

Nárok na vrácení pokuty pro tyto osoby vzniká, neboť nelze právně sankcionovat jednání, kterým byl porušen právní předpis či opatření obecné povahy, které bylo samo o sobě prohlášeno za nezákonné, a jako takové soudem zrušeno. Proto dříve uložená a vybraná pokuta po zrušení Mimořádného opatření, na jehož základě byla daná pokuta placena, zcela jistě představuje na straně jedné majetkovou újmu na straně účastníka řízení a zároveň na straně druhé představuje majetkový prospěch na straně veřejného rozpočtu. Přestože byla pokuta v danou chvíli vybraná dle platného mimořádného opatření, podkladové rozhodnutí pro její udělení nyní v kontextu rozsudku NSS zaniklo.

Zjednodušeně lze tedy říci, že pokuta nemůže být uložena za jednání, které nebylo nezákonné, neboť předpis, který jej činil nezákonným, byl nezákonný sám o sobě.

Uhrazená pokuta, pro jejíž uložení sloužilo jako podklad nezákonné Mimořádné opatření, má tedy jednak povahu škody na straně účastníka řízení, a to v podobě majetkové újmy, jednak má povahu jakéhosi bezdůvodného obohacení na straně orgánu veřejného moci a veřejného rozpočtu, který vykazuje finanční přebytek, avšak v tuto chvíli již bez právního důvodu.

Pro sankcionované osoby se tak nabízí v potaz dva související postupy, jak se mohou svých peněz za uhrazenou pokutu domoci zpět, kdy nejprve musí projít postupem podle správního řádu. Pakliže byla pokuta uložena postupem podle správního řádu v rámci správního řízení, nabízí se možnost využití institutu obnovy řízení, a to podle § 100 zákona č. 500/2004 Sb., správní řád (dále jen „správní řád“).

Úvodem je nutné upozornit, že pakliže byly sankcionovány osoby příkazem na místě a s uloženou pokutou tak souhlasily, nemají až na výjimky[2] možnost využít institut obnovy řízení[3]a domáhat se vrácení svých peněz.

Dále je nutné upozornit, že k obnově správního řízení může dojít pouze na základě žádosti účastníka řízení, přičemž důvodem obnovy správního řízení by bylo podle § 100 odst. 1 písm. b) správního řádu zrušení Mimořádného opatření (jako rozhodnutí largo sensu), neboť to bylo podkladem pro vydání rozhodnutí ve správním řízení, které má být obnoveno. Závěr správního řízení musí být při neexistenci podkladu samozřejmě jiný. Tuto žádost příslušnému správnímu orgánu adresovat podle § 100 odst. 2 správního řádu do 3 měsíců ode dne, kdy se účastník dozvěděl o důvodu obnovy řízení, v tomto případě počne subjektivní lhůta plynout každému rozdílně, neboť každý se o této informaci dozví v jiný okamžik. Nejpozději je možné řízení obnovit do 3 let ode dne právní moci rozhodnutí správního orgánu, kterým byla účastníku řízení uložena konkrétní pokuta. Na okraj je nutné zmínit, že přestože k vyhlášení Rozsudku NSS došlo již 30. 11. 2023, a lze jej při znalosti spisové značky dohledat, v žádný okamžik zatím nebyl uveřejněn na úřední desce Nejvyššího správního soudu.

Vznikla-li uložením pokuty nemajetková újma nebo škoda, samozřejmě není vyloučeno ani to, aby se nesprávně pokutované osoby domáhaly případných nároků postupem podle zákona o odpovědnosti za škodu způsobenou při výkonu veřejné moci.[4]

Závěr

Shrneme-li výše uvedené, k obnově správního řízení, ve kterém byla uložena pokuta na základě zrušeného Mimořádného opatření, dojde pouze ve chvíli, podá-li účastník řízení žádost příslušnému správnímu orgánu a žádost bude správnímu orgánu doručena v zákonem stanovené lhůtě. Jakmile budou tyto kroky splněny, správní orgán dané rozhodnutí zruší a konstatuje, že k přestupku nedošlo a pokuta byla vybrána neoprávněně.

Shrneme-li vše výše uvedené, osoby, které byly sankcionovány za nedodržení konkrétního zrušeného Mimořádného opatření, a tato pokuta jim byla uložena v rámci správního řízení, tedy nikoliv ty osoby, kterým byla uložena pokuta příkazem na místě, se po rozhodnutí NSS z 30. 11. 2023 mohou po příslušných orgánech veřejné moci domáhat vrácení uhrazené částky za uloženou pokutu pro porušení Mimořádného opatření, a to postupem předestřeným výše. Současně se mohou tyto osoby domáhat soudní cestou náhrady nemajetkové újmy za proběhnuvší správní řízení.

Pokud jste byli sankcionování za porušení Mimořádného opatření, můžete se obrátit na kteroukoli advokátní kancelář před koncem výše uvedené lhůty za účelem předběžného posouzení Vašich případných nároků.

Tým AK Sudolská

---

[1] Zákon č. 94/2021 Sb., o mimořádných opatřeních při epidemii onemocnění COVID-19 a o změně některých souvisejících zákonů.

[2] Výjimka předpokládá například zpochybnění souhlasu s vyřízením přestupku příkazem na místě.

[3] Rozsudek NSS, č. j. 8 As 108/2017 – 34, ze dne 16. 1. 2018.

[4] Zákon č. 82/1998 Sb., o odpovědnosti za škodu způsobenou při výkonu veřejné moci rozhodnutím nebo nesprávným úředním postupem a o změně zákona České národní rady č. 358/1992 Sb., o notářích a jejich činnosti (notářský řád).

Další články