Vojenská operace, kterou Izrael zahájil v říjnu loňského roku, vyvolává ve veřejném prostoru stále řadu emocí, a to s ohledem na porušování závazných mezinárodněprávních dokumentů.

V případě válečného konfliktu jsou z pohledu mezinárodního práva stěžejní tzv. Haagské úmluvy z let 1899 a 1907, což jsou mezinárodní úmluvy a deklarace týkající se vedení válek, a dále celkem čtyři Ženevské úmluvy revidované v roce 1949 a tří dodatkové protokoly, jež představují zásadní prameny válečného mezinárodního práva, a které upravují podmínky a pravidla na ochranu osob boje se neúčastnících (civilisté, zdravotníci) nebo z bojů vyřazených (váleční zajatci, ranění, nemocní či ztroskotaní vojáci) během ozbrojených konfliktů podle mezinárodního práva.

Vedle výše uvedených dokumentů došlo na základě Římského statutu v roce 2002 ke vzniku stálého Mezinárodního trestní soud (dále též „ICC“) se sídlem v nizozemském Haagu. Úkolem ICC je stíhat osoby zodpovědné za zločin genocidy, zločiny proti lidskosti, válečné zločiny a od roku 2010 za zločin agrese. Je na místě zmínit, že proti vzniku ICC byl mezi dalšími i Izrael, který, stejně jako např. USA, Čína nebo Rusko autoritu ICC neuznává. I vzhledem k tomu, že se některé případy před ICC dostanou jen prostřednictvím Rady bezpečnosti OSN, kde stačí veto jediného stálého člena rady a věc se k ICC nedostane nebo s ohledem na politické tlaky, není ICC v praxi příliš využívaný a efektivní.[1]

Dalším neméně důležitým soudním orgánem je Mezinárodní soudní dvůr (dále též „ICJ“), který byl zřízen na základě Charty OSN v roce 1945, a jež má rovněž sídlo v Haagu. Hlavním úkolem ICJ je řešit spory mezi státy a podávat stanoviska o mezinárodněprávních otázkách. Přestože nemá pravomoc zahájit trestní stíhání, jsou jeho rozhodnutí závazná a bývá jim přikládána ze strany OSN i dalších mezinárodních právních orgánů velká vážnost.[2]

Právě ICJ se v uplynulých týdnech dostal do středu pozornosti zájmu veřejnosti a médií, a to v souvislosti s válečným konfliktem v Pásmu Gazy, který je veden mezi Izraelem a Palestinou, neboť mu byla koncem uplynulého roku ze strany Republiky Jižní Afriky doručena žaloba, kterou viní Izrael z porušování Ženevských úmluv a páchání genocidy. V rámci této obsáhlé žaloby je Izrael obviňován ze zabíjení Palestinců v Gaze, způsobování vážné duševní i tělesné újmy a vytváření životních podmínek, jež vedou k likvidaci Palestinců.[3]

Tato žaloba a obvinění z páchání genocidy jsou obzvláště pro Izrael velmi citlivé a šokující, neboť Izrael je v tomto řízení viněn z porušování Úmluvy, která byla v roce 1948 přijata v reakci na ochranu židů a následky holokaustu.[4]

Řízení v této věci bylo ze strany ICJ zahájeno dne 11. 1. 2024, kdy Izrael požadoval odmítnutí žaloby jako nepodložené, čemuž ICJ nevyhověl, a žaloba o porušování mezinárodních úmluv a páchání genocidy bude v následujících letech projednávána.

V té souvislosti vydal ICJ dne 26. 1. 2024 ve věci toliko předběžná opatření, která požadovala JAR. O samotném obvinění z genocidy se neusnesl, přičemž toto řízení může trvat ještě roky, než bude vynesen finální verdikt.[5]

O vydání předběžných opatření rozhodovalo sedmnáct soudců – 15 stálých a dva soudci zastupující Izrael a Republiku Jižní Afriku. Předsedkyně ICJ je z USA, místopředseda z Ruska. Zbylí soudci jsou z těchto zemí: Libanon, Somálsko, Čína, Japonsko, Slovensko, Uganda, Německo, Francie, Indie, Austrálie, Maroko, Jamajka a Brazílie.

Za zmínku stojí uvést, že jednotlivá rozhodnutí byla přijata téměř jednomyslně, a to v poměru 16:1 a 15:2 (pro: proti). Proti hlasovala ve všech případech soudkyně z Ugandy, a ve většině, nikoli všech, případů též soudce z Izraele. Ten hlasoval pro navýšení humanitární pomoci a pro zabránění podněcování ke genocidě, ve zbylých případech tedy hlasoval proti.[6]

Přestože ICJ rozhodl v řadě bodů podle požadavků Republiky Jižní Afriky, v tom hlavním nikoli, neboť nenařídil okamžité zastavení války (nebylo nařízeno žádné příměří), takže boj proti Hamásu může a v tuto chvíli i nadále intenzivně pokračuje. Současně nebylo vyhověno požadavku Republiky Jižní Afriky, aby se obyvatelé Pásma Gazy, kteří byli odsunutí kvůli probíhajícím bojům ze severní části Pásma Gazy do jeho jižní časti, vrátili zpět na sever.

ICJ shrnul a konstatoval, že: „Izrael musí přijmout všechna opatření, aby omezil zabíjení a ničení způsobené jeho vojenskou kampaní ,zabránil a potrestal podněcování ke genocidě a zajistil přístup k humanitární pomoci.“[7]

ICJ nařídil v pátek 26. 1.2024  při jednání Izraeli následující:

1.            Zabránit v činech, které poškozují Palestince, v souladu s článkem 2 Konvence o genocidě;

2.            Zajistit, že izraelská armáda nebude provádět akce, které jsou v rozporu s touto konvencí;

3.            Zabránit podněcování ke genocidě a potrestat ty, kteří k ní navádějí;

4.            Zajistit neprodleně základní služby a humanitární pomoc Palestincům v Gaze;

5.            Zabránit zničení jakýchkoliv důkazů týkajících se genocidy;

6.            Izrael musí do měsíce podat ICJ zprávu o implementaci těchto rozhodnutí.[8]

Ačkoliv jsou veškerá rozhodnutí ICJ závazná a nelze se proti nim odvolat, není zde relativně žádný způsob, jak je vymáhat a vynutit (vyjma finančních sankcí, mezinárodní izolace a sankcí na diplomatické úrovni).

Ačkoliv od nařízení předběžných opatření uplynul již téměř měsíc, z informací týkajících se tohoto válečného konfliktu je zřejmé, že Izrael tato opatření neplní. Přestože jsou teda tato rozhodnutí závazná, ICJ se v tomto směru spoléhá na Radu bezpečnosti OSN, aby zajistila jejich dodržování, což je postup značně komplikovaný geopolitickou realitou, zejména dlouhodobou podporou Izraele USA a jeho potenciálním využitím práva veta v Radě bezpečnosti OSN.[9]

ICJ tímto vyzývá k urychlenému jednání nejen ze strany Izraele, ale také ze strany širšího mezinárodního společenství – s cílem prosadit zásady mezinárodního práva a podpořit humanitární úsilí, neboť přestože tento válečný konflikt probíhá výlučně na lokálním území, důsledky jsou a budou mít zcela globální přesah.

Vzhledem k charakteru mezinárodního práva a odmítavému postoji Izraele respektovat závazná rozhodnutí ICJ bude dále důležité sledovat, jak se ICJ s tímto řízením vypořádá a zdali bude na závěr tohoto řízení přistoupeno ke stíhání vysokých státních činitelů Izraele, neboť již nyní je zřejmé, že Izrael v mnoha ohledech závazné mezinárodněprávní úmluvy a konvence porušuje.

Tým AK Sudolská

---

[1]https://www.novinky.cz/clanek/domaci-velmoci-brani-potrestani-valecnych-zlocincu-tvrdi-soudce-fremr-40312806.

[2] https://www.bbc.com/news/world-middle-east-67866342.

[3] https://www.reuters.com/world/middle-east/what-is-genocide-case-against-israel-top-un-court-2024-01-08/.

[4]https://www.seznamzpravy.cz/clanek/zahranicni-izrael-neuspel-haag-odmitl-smest-se-stolu-obvineni-z-genocidy-v-gaze-244518.

[5] https://www.reuters.com/world/middle-east/what-is-genocide-case-against-israel-top-un-court-2024-01-08/.

[6] https://www.forum24.cz/rozhodnuti-mezinarodniho-soudu-v-haagu-valka-proti-hamasu-muze-pokracovat.

[7] https://edition.cnn.com/2024/01/26/middleeast/israel-genocide-case-icj-hague-ruling-south-africa-intl.

[8] https://edition.cnn.com/2024/01/26/middleeast/israel-genocide-case-icj-hague-ruling-south-africa-intl.

[9] https://www.juancole.com/2024/02/complying-international-justice.html.

Další články